Recenze: Is Everyone Hanging Out Without Me? (And Other Concerns)

Kniha: Is Everyone Hanging Out                      Without Me? (And Other Concerns)
Autor: Mindy Kaling
Anotace (goodreads.com):
Mindy Kaling is prožila mnoho životů: poslušné dítě přistěhovaleckých profesionálů, tiché oplácané dítě, které se bálo vlastního kola, imitátorka Bena Affleck v mimo-broadwayské hře a scénáristka a konečně, komediální spisovatelka a herečka, která si začíná hádky se svými přáteli a spolupracovníky se slovy: ,,Můžu říct jenom poslední věc a pak přísahám, už budu zticha?"

Možná chcete vědět, co si Mindy myslí, že dělá nejlepší přátele (někdo kdo naplní vaší preskripci uprostřed noci) nebo co dělá skvělého chlapa (někdo, kdo si je vědom všech starších lidí v místnosti a chová se podle toho) nebo jaké je ideální množství slávy (tak slavní, že vás nemohou obvinit z vraždy) nebo jak si udržet perfektní postavu (tuto informaci zde nenaleznete). Jestli ano, tak jste si vybrali správnou knihu (skoro)!

V Is Everyone Hanging Out Without Me?, Mindy zve čtenáře na tour svého života a její nevědecké poznatky o lásce, kamarádství a Hollywoodu s několika dobře zvolenými pomlkami, kdy si můžete odběhnout zavolat si nebo jít něco vyřídit. Mindy Kaling opravdu je jenom holka od vedle - ne úplně všude v USA, ale určitě to platí pokud bydlíte v Indii nebo na Sri Lance.



Jako první se krátce zmíním o tom, kdo to Mindy Kaling vlastně je (pokud to ještě nevíte). Mindy je herečka, scénáristka a spisovatelka, která se narodila v roce 1979 v USA. Její nejznámější role je nejspíš v americké verzi Kanclu (The Office), kde ztvárnila Kelly Kapoor. Já jsem na ní přišla přes jednu talk show (myslím, že to byla Ellen nebo Jimmy Kimmel) a přišla mi hrozně vtipná, protože tam mluvila o tom, jak si na jednom předávání cen snažila nacpat, co nejvíce miniaturních řasenek do svého psaníčka. Takže od té doby jsem jí vnímala jako komediální postavu, něco jako Kristen Wiig nebo Jimmyho Fallona.
Jeden víkend jsem se nudila a někde byl jako komediální seriál doporučený The Mindy Project, který ona píše a hraje zde hlavní roli. No a to byl poslední krok k tomu, aby se Mindy stala jedním z mých nejoblíbenějších lidí planety (před ní je Svěrák a Ellen).
Takže rozhodně doporučuji se nejdřív kouknout na seriál a pak si knihu přečíst, protože já jsem jí pak v knize jakoby slyšela. Věděla jsem, jakou by použila intonaci a vlastně jsem si díky tomu užila knížku ještě víc.

Děj knihy nemá asi cenu rozebírat moc dopodrobna. Tohle není fikce, takže vlastně stačí si přečíst její bio kdekoli na internetu.  Jenže její humor a vtipné poznámky tam nenajdete. Milovala jsem kapitoly, kde psala o všech katastrofických scénářích, které si vymýšlí při běhání. já dělám to samé, když už opravdu nemůžu, tak si snažím vymyslet důvod, proč bych neměla zastavit a vykašlat se na jakoukoli fyzickou aktivitu. Zkrátka s Mindy je lehké se ztotožnit, protože řeší stejné problémy jako většina žen (vlastně i mužů). Byla bez práce nebo měla špatnou práci, cítila se špatně a brečela na každé cestě do práce. Tato kniha ale není soubor jejích depresivních myšlenek, takže se dozvídáme, jak psala pro Saturday Night Live, jak byla strašnou stážistkou u Conana O'Briena nebo o jejím dětství jako oplácané dítě.

Je mi jenom trochu líto, že kniha vyšla před tím, než začala pracovat na The Mindy Project, protože proces za tím seriálem by mě opravdu zajímal. Původně jsem této knize chtěla dát tři hvězdičky, ne proto, že by byla špatná, zklamala mě nebo to byl průměr, ale proto, že se jedná o non-fiction a tam se dá originalita hodnotit těžko (spíš vůbec). Rozhodla jsem se knize Mindy udělit o jednu hvězdičku více zhruba v momentě, kdy jsem se u ní začala smát nahlas (to je pro mě vždycky ukazatel kvality :)). Tahle knížka se vás nesnaží vychovat, ukázat, co máte jak dělat a za to jsem ráda. Jestli jsem si z knihy něco odnesla, tak to, že se vyplácí dostudovat školu, tvrdě pracovat a jít za svým snem.

Teď jenom naprosto zbytečná informace navíc. Tuhle knížku jsem dočetla asi pět minut předtím, než začali dávat Je třeba zabít Sekala a ten kontrast je...no, hodně velký. Je mi z toho filmu tak trochu úzko.
Další zbytečná informace: v sobotu jsem byla na knižním veletrhu. Původně jsem o tom chtěla napsat dlouhý článek plný fotek, ale odcházela jsem trochu zklamaná a jediný, co jsem si koupila byla audioknížka Válka s mloky a kniha Achilleova píseň (nemůžu se dočkat až jí začnu číst).

Tak to je ode mě všechno, jdu se dívat na tento super depresivní film. Jo, ještě osvětlím proč jsem sem nedala minulý týden článek. Vzhledem k tomu, že bylo výročí konce války, tak mi přišla recenze na Mindy nevhodná a raději jsem se utápěla ve svých slzách (za tři dny jsem viděla Želary, Tmavomodrý svět a Habermannův mlýn, zkrátka krásná a optimistická kombinace).